Ožehavé téma - Očkování

Očkování neboli vakcinace - objev, který zachránil již tisíce životů a zabránil šíření mnohých epidemií. Nejstarší doložená zmínka o očkování pochází ze 17. století z jihovýchodní Asie, kde pravděpodobně podávali jako obranu proti neštovicím stroupky z neštovic nemocných. Očkování je tedy záměrné vpravení mikroorganismu (mikrob, virus) do našeho těla a podnícení vlastní imunitní reakce k tvorbě protilátek.

Která očkování jsou povinná?

S očkováním se začíná již od brzkého věku. Některá vydrží na celý život, jiná se musí v pravidelných intervalech přeočkovávat. Pojďme se podívat, která očkování bychom neměli u našich dětí vynechat.

Mezi povinná očkování patří plošné očkování dětí hexavakcínou, která je proti záškrtu, tetanu, virové hepatitidě B, dětské obrně, dávivému kašli a Haemophilus influenzae b (hemofilová infekce). Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je více než 1,2 miliónu úmrtí ročně spojeno právě s těmito nemocemi, proti kterým se lze chránit očkováním. Tato vakcinace by měla být provedena od 9. týdne po narození. Mezi další povinná očkování patří mezi 13. a 18. měsícem života kombinovaná vakcína proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím, přeočkování je v 5 - 6 letech. V tomto období také probíhá přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli, které se očkovali v hexavakcíně. Další přeočkování se provádí v 10 - 11 letech, tentokrát jde o přeočkování záškrtu, tetanu, dávivého kašle a dětské obrny.

Česká republika patří mezi země, kde jsou některá očkování povinná. Nicméně pokud existuje více variant očkovací látky, rodiče si samozřejmě mohou vybrat tu, o které si myslí, že je nejlepší. Za odmítnutí očkování dítěte hrozí pokuta.

Dále tu jsou nepovinná očkování - proti pneumokokovým onemocněním, které postihují nejvíce osoby starší 60 let a právě děti od 6 měsíců do 4 let (pro děti je doporučován Prevenar 13) a proti lidskému papilomaviru - HPV (Silgard, Cervarix, Gardasil 9). Očkování proti HPV je nově hrazené i pro chlapce. Obě očkování jsou rovněž bezplatná, ale je jen na uvážení rodičů, zda nechají své děti naočkovat. Doporučuje se, zvláště v oblastech s vysokým výskytem klíšťat, naočkovat proti klíšťové encefalitidě. Zde bychom neměli zapomínat ani na sebe - u dospělých bývá průběh těžší. O povinných i možných očkováních se poraďte se svým pediatrickým lékařem, který vám poskytne cenné informace a rady.

Je očkování velké riziko?

Očkováním stimulujeme vlastní imunitní systém k podnícení imunitní reakce. Podle některých výzkumů je očkování spouštěčem některých autoimunitních onemocnění jako jsou například alergie a roztroušená skleróza. Mnoho rodičů se bojí autismu ve spojení s hliníkem ve vakcínách. Zde je nutno podotknout, že například umělou výživou, ale i kojením, děti absorbují více hliníku, než je ve všech vakcínách dohromady. Autismus se projeví kolem druhého roku života, kdy se děti očkují proti již zmíněným zarděnkám, spalničkám a příušnicím, a tak rodiče hledají možnou souvislost s očkováním. Žádné studie ale uvedenou souvislost nepotvrdily. Samozřejmě nelze vyloučit, že očkování není spouštěcím spolufaktorem, ale je také potřeba zmínit, že nejsou jednotné přístupy k výzkumům a je zatím velmi obtížné tvrdit, zda je toto tvrzení pravdivé. Do budoucna bude nutné zavést jednotný postup ve všech výzkumech a provést složité analýzy. Také však musíme uvážit možný přínos očkování nad rizikem. Přínos je daleko vyšší.

Závěrem k očkování

V posledních letech koluje spousta mýtů a polopravd o tom, zda je očkování vůbec nutné a proočkovanost dětí klesá. Díky očkování v minulých desetiletích došlo k vymizení závažných onemocnění, a to v mnoha lidech vzbuzuje mylnou myšlenku, že vakcinace již není zapotřebí. Dobře viditelné je to na příkladu spalniček v Itálii- počet evidovaných případů nákazy se ročně pohyboval kolem 200, v roce 2016 již kolem 900, loni již téměř 5 tisíc.

Proočkovanost u dětí máme stále jednu z nevyšších na světě, horší je to u dospělých. Lidé se nechávají naočkovat až ve chvíli, kdy se setkají s onemocněním na vlastní kůži - v rodině, práci nebo u známých. Investice do vlastního zdraví a jeho ochrany by měla být pro každého z nás prioritou.