Světový den antikoncepce: Jaké jsou výhody a nevýhody užívání hormonální antikoncepce? Na to odpovídá MUDr. Poláková z centra reprodukční medicíny GEST.

Světový den antikoncepce: Jaké jsou výhody a nevýhody užívání hormonální antikoncepce? Na to odpovídá MUDr. Poláková z centra reprodukční medicíny GEST.

Antikoncepční možnosti jsou nejen ochranou před nechtěným otěhotněním, ale často také prevencí přenosu pohlavních chorob. Pojďme si tedy připomenout na Světový den antikoncepce, který je stanoven na 26. září, jaké antikoncepční možnosti dnes máme a jaký názor panuje mezi lékaři na předepisování hormonální antikoncepce.

První vlaštovka v podobě kondomu

První užívanou antikoncepční ochranou v historii byl právě kondom, začátek jeho užívání se datuje už kolem roku 1640. Pravdou však je, že první kondomy vyráběné ze zvířecích střev, sloužily spíše jako ochrana před pohlavně přenosnými chorobami než jako metoda ochrany před nechtěným otěhotněním.

„V současnosti je na trhu antikoncepčních pomůcek a látek již celá řada“ říká MUDr. M. Poláková. V polovině 19. století došlo k většímu boomu a byly vynalezeny například poševní pesary (diafragmy), vaginální houbičky, cervikální kloboučky apod. Vývoj šel dál a ve 30. letech 20. století dochází k výrobě kondomů latexových. K antikoncepční pilulce se dostáváme až v roce 1960, kdy dochází ke jejímu oficiálnímu schválení.

Díky pokroku, kterého jsme jen za pár desítek let dosáhli na poli lékařství a vědy, se koncem dvacátého století objevují další aplikační metody hormonální antikoncepce jako jsou antikoncepční náplasti, vaginální kroužky, dále tzv. „pilulka po“ a také nitroděložní tělíska,“ta jsou velmi oblíbená, ať už s hormonální složkou či bez ní“, doplňuje MUDr. M. Poláková vedoucí lékařka oddělení gynekologie kliniky GEST.

Jaké jsou možnosti dnes?

Nejpřirozenějším, ale také nejméně spolehlivým způsobem, jak se před nechtěným otěhotněním chránit, je možnost tzv. přerušované souložemetoda počítání plodných a neplodných dnů.

V dnešní době si ale už můžete vybírat na trhu z nespočtu antikoncepčních metod a pomůcek, jejichž účinnost se pohybuje okolo sta procent. Takovou metodou je tzv. bariérová ochrana, jejímž cílem je mechanickému zabránění splynutí vajíčka a spermie. Do této metody ochrany spadá historií prověřený kondom, pesar či ženský kondom. Kondomy brání nejen nechtěnému otěhotnění, ale také přenosu pohlavních nemocí (to se však netýká pesaru).

Další antikoncepční možností je tzv. chemická metoda. Ta je založena na používání látek, které při kontaktu spermie ničí či omezují jejich pohyblivost. Jedná se například o spermicidy ve formě vaginálních čípků nebo gelu. Tato antikoncepční metoda ale nemusí spolehlivá, proto je doporučována pouze v kombinaci s jinými antikoncepčními metodami, např. s kondomem.

Hormonální antikoncepční metoda patří dnes mezi velmi populární. Principem této ochrany je užívání syntetických hormonů, které zabraňují dozrávání a uvolňování vajíčka a ztěžují pronikání spermií do dělohy. Pravdou také je, že patří mezi nejspolehlivější metody ochrany. „Tato antikoncepce je nejčastěji ve formě pilulek, ale také injekcí, náplastí či vaginálních kroužků.“, doplňuje MUDr. Poláková.

Samostatnou čtvrtou skupinu je nitroděložní tělísko. To může být nehormonální či hormonální povahy.

Hormonální antikoncepce: Proč ano?

Pravdou je, jak i výše zmiňuje doktorka Poláková, že nejrozšířenější formou antikoncepce u nás, je hormonální antikoncepce (HA). Důvodem je především to, že se jedná o nejspolehlivější metodu ochrany před nechtěným otěhotněním. Frekvence jejího užívání je však dána dalšími výhodami, i když s sebou nese některá rizika. „Možnost zabránit nechtěnému těhotenství zásadně převyšuje její vzácné vážné či častější nezávažné nežádoucí účinky. Z ostatních výhod jde o snížení intenzity menstruačního krvácení, potlačení příznaků premenstruačního syndromu, snížení rizika vzniku benigních cyst na vaječníku a snížení rizika některých gynekologických nádorů. Používá se také k léčbě endometriózy,“ vysvětluje MUDr. M. Poláková.

Rizika užívání hormonální antikoncepce

I přestože patří hormonální antikoncepce mezi nejběžněji užívané, spojují se s ní také určitá rizika a komplikace. Někdy při užívání HA můžeme pociťovat například bolesti hlavy, napětí v prsou, nervozitu, podrážděnost či zvýšení hmotnosti. Mezi již vzácnější komplikace řadíme migrény, kožní změny či zvracení. „Nejzávažnější, ale velmi vzácné riziko u hormonální antikoncepce především s estrogenní složkou, je riziko trombózy (krevní sraženiny v cévách), a to u pacientek s vrozenou zvýšenou krevní srážlivostí, dále u kuřaček či obézních pacientek. Riziko trombózy zvyšují stavy s omezenou pohyblivostí (po operaci, úraze) nebo dehydratace. Ostatní rizika lze označit spíše jako obtěžující vedlejší účinky. Jde především o slabé krvácení (říkáme špinění) mimo menstruaci, které se objevuje na začátku užívání antikoncepce, ale které účinek antikoncepce nesnižuje,“ upozorňuje vrchní lékařka gynekologie M. Poláková z kliniky GEST.

Co se děje v ženském těle při užívání hormonální antikoncepce?

Hormonální antikoncepce s estrogenní složkou (většina pilulek, náplasti či vaginální kroužek) blokuje dozrávání vajíčka – ovulaci. Vlastní hormonální produkce pohlavních hormonů je přechodně potlačena. Krvácení v pauzách mezi užíváním antikoncepce je tzv. pseudomenstruace, která nemá pro tělo žádný význam. Hormonální antikoncepce pouze s gestagenní složkou (pilulky při kojení, injekce, tělíska) blokovat ovulaci nemusí, ale mění vlastnosti dělohy k uchycení embrya či brání spermiím v jejich „práci“, osvětluje MUDr. M. Poláková.

Hormonální antikoncepce – ano, či ne?

Pravdou je, že i když je užívání hormonální antikoncepce stále nejběžnějším způsobem ochrany, její užívání se postupně snižuje. Velký pokles přišel v letech 2014 a 2015, kdy procento žen užívajících antikoncepci klesl pod 50 %. Paní doktorky M. Polákové jsme se proto zeptali na její názor na předepisování hormonální antikoncepce.

„Hormonální antikoncepce má své absolutní či relativní kontraindikace (nelze ji užívat), jako jsou určitá onemocnění, riziko trombózy apod. Takových žen je ale naprosté minimum.

Dále jako reprodukční gynekologové nedoporučujeme užívání antikoncepce u mladých dívek, které mají ještě nepravidelný cyklus. Jejich vlastní hormonální produkce je ještě nestálá (nezralá) – tělo se „učí“ menstruovat a ovulovat. Při nasazení antikoncepce se sice cyklus zpravidelní, ale antikoncepce ho „nevyléčí“, nepravidelnost se pouze „zamaskuje“ a tělo ztrácí čas na tzv. hormonální vyzrávání. Po vysazení po mnoha letech je cyklus opět nepravidelný, nedochází k ovulaci a tyto ženy mají pak potíže s otěhotněním. U žen, které mají ale cyklus před nasazením antikoncepce pravidelný, tak po vysazení obvykle dojde k obnově vlastního menstruačního cyklu a na plodnost nemá antikoncepce žádný vliv. Antikoncepce ovlivňuje organismus jen ve chvíli, když je užívána, v těle se nijak nekumuluje a po vysazení již nemá na organismus žádný vliv.

Obecně je ale nutno říci, že antikoncepce jako taková, měla, má a bude mít neoddiskutovatelný přínos k zabránění nechtěných těhotenství. Jde o svobodu člověka, a především žen, kdy je možno se rozhodnout, kdy a kolik chce mít dětí. Vždy je lepší antikoncepce i se svými určitými riziky než zbytečná interrupce.“

Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací