Jak se vyvíjí imunita během nejranějších let života?

Jak se vyvíjí imunita během nejranějších let života?

Těhotenství je nádherným obdobím v životě matky, během kterého na ni však číhá řada rizik, která by mohla ovlivnit zdraví plodu. Ochranou člověka proti patogenům je imunitní systém. Jeho vývoj však začíná již před narozením a trvá po celý život.

K čemu je imunitní systém?

Představme si ho jako komplexní systém buněk a molekul, které mají schopnost rozpoznávat a likvidovat cizí i vlastní potencionálně škodlivé struktury v našem těle. Buňky zprostředkovávající imunitní odpověď vznikají ze společných kmenových buněk a poté se „funkčně specializují“ a zrají v lymfatických orgánech (např. kostní dřeň či brzlík). Samotná imunitní reakce probíhá v periferních lymfatických orgánech, jako jsou lymfatické uzliny, slezina nebo i slizniční a kožní imunitní systém a imunitní systém orgánů. Pokud je struktura či funkce imunitního systému narušena, může dojít k větší náchylnosti k infekcím, rozvoji autoimunitního onemocnění, vzniku alergií či nádorů.

Nespecifické vs. specifické cílení na patogeny

nespecifickou neboli vrozenou imunitou, jak už tomu název napovídá, se člověk narodí. Nespecifické imunitní mechanismy jsou zapsány v DNA a přítomny už v zygotě. Tento typ imunity odpovídá po každém setkání s patogenem stejnými mechanismy, nemá tedy paměť. Vývoj vrozené imunity je u dítěte formován na základě vnitřních faktorů, a to především genetickým předurčením.

S tímto typem se doplňuje imunita specifická neboli získaná, která se rozvíjí až po narození. Specifická imunita je vytvářena vlivem vnějších faktorů, zejména stykem s patogeny. Tento typ imunity paměť má a odpovídá tedy po každém setkání s patogenem vylepšenými mechanismy, lépe dokáže zacílit a vyléčení je obvykle rychlejší nebo méně komplikované.  

Jak se vyvíjí imunitní systém?

Nejdůležitější pro tvorbu imunitního systému je těhotenství a první tři roky života dítěte. Během těhotenství, kojeneckého období a období batolecího, když se již běžně podává umělá výživa a pevná strava, je vývoj imunitního systému ovlivněn celou řadou vnějších a vnitřních stimulů. Poškození imunitního systému právě v tuto dobu může ve starším věku vést ke vzniku imunopatologických či alergických chorob, chronickým zánětlivým procesům nebo třeba kardiovaskulárním chorobám či diabetu I. typu.

Vývoj imunity plodu

Nedílnou součástí imunitního vývoje plodu je brzlík, který se vyvíjí v 5. týdnu těhotenství. V tuto dobu také dosahuje největší velikosti vzhledem k hmotnosti těla v novorozeneckém období. Od puberty pak postupně zaniká. Jeho hlavní funkcí je selekce a příprava T-lymfocytů (buněk specifické imunity) pro boj s patogeny. U novorozence brzlík pak navíc ovlivňuje vývoj lymfatické tkáně v dalších orgánech a v lymfatických uzlinách.

Pokud chcete pozitivně ovlivnit vývoj imunitního systému plodu, doporučujeme dostatečný přísun zinku, esenciálních mastných kyselin, vitamínu D a probiotik. Vyhnout byste se měli zejména stresu (při těhotenství i u dítěte) a dbejte na to, abyste se stravovali zdravě a pohybovali se ve zdravém prostředí.

Trojí štít ihned po narození

Důležitou ochranou novorozenců proti patogenům je již zmíněná vrozená imunita. Novorozence (do 28. dne života) ale ochraňuje i něco jiného.

Matčina placenta je pro plod důležitým spojencem. Přenáší totiž do těla plodu kromě jiných látek od matky i protilátky. Díky tomu získává  novorozené dítě hned dvojí ochranný štít. Navíc, pokud je dítě od začátku kojeno, získává i protilátky prostřednictvím mateřského mléka. Je to to nejlepší, co dítě po narození může dostat. Proč? Mateřské mléko obsahuje leukocyty (buňky imunitního systému), ale i probiotika. Probiotika jsou látky přímo ovlivňující růst přirozené střevní mikroflóry (na tom se mj. podílí i další složky mateřského mléka, jako je kasein, lysozym, laktoferrin či například alfa-laktalbumim). Pozitivní vliv na imunitní systém kojence mají také některé esenciální polynenasycené mastné kyseliny, které se podílejí na vývoji CNS a senzorických orgánů.

Máte problémy s početím?

I za tím může stát imunita.

I když výzkum poruch plodnosti v posledních desetiletích nesmírně pokročil, mnoho párů stále nemůže otěhotnět. Pokud se pár snaží počít déle jak rok, je kromě klinického, hormonálního a genetického vyšetření doporučované projít i imunologickým vyšetřením. Příznakem problémů s imunitním systémem mohou být i opakované potraty. Nasnadě je si nechat provést imunologické vyšetření, které můžete podstoupit v poradně pro reprodukční imunologii profesorky Ulčové – Gallové v Genetice Plzeň. Pokud je to pro Vás do Plzně daleko, doporučujeme Centrum reprodukční medicíny GEST, kde se o Vás postará tým zkušených lékařů. Prohlédněte si jejich výsledky za rok 2017.

 

 

Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací